Komora zubních techniků ČR dává prostor také mladé generaci našeho oboru. Proto jsme se rozhodli zveřejnit článek dvou studentek VOŠZ Brno, Laury Adamčíkové a Anežky Adamové, které v rámci programu Erasmus+ absolvovaly měsíční odbornou stáž v polské zubní laboratoři a vzdělávacím centru Protetyka na Zdrojowej v Ciechocinku.
Jejich článek přináší zajímavé zkušenosti ze zahraniční praxe, srovnání českého a polského prostředí i pohled na nové technologické postupy.
Protože se některé informace týkají legislativy, kompetencí a podmínek výkonu povolání v obou zemích, považujeme za důležité několik tvrzení doplnit nebo upřesnit tak, aby odpovídala skutečnému stavu. Redakční poznámky Komory zubních techniků ČR jsou v textu označeny hvězdičkou (*).
Blízko domova, a přesto ve světě: Naše nezapomenutelná jízda Erasmem v Polsku
Perex: Mají naši sousedé lepší vzdělávací a pracovní podmínky? Jsou Poláci technologicky popředu? Na tyto i jiné otázky jsme se rozhodli najít odpovědi skrz program Erasmus+ a u toho nás stihlo Polsko naprosto okouzlit.
Odlišnosti v systému práce: Polsko vs. ČR
Během působení v zahraniční laboratoři jsme měly jedinečnou možnost srovnat fungování oboru v obou zemích. Ačkoliv jsme sousedé, v mnoha oblastech se systém zásadně liší:
Vzdělání a podnikání:
Cesta k diplomu i vlastní laboratoři vypadá u našich sousedů zásadně jinak. V Česku je standardem 4leté středoškolské studium s maturitou a návazné 3leté studium na VOŠ zakončené titulem DiS. V Polsku mají studenti na výběr dvě cesty: buď rychlejší 2,5leté pomaturitní studium (ke kterému stačí střední škola a je zakončeno národní zkouškou), nebo 3leté bakalářské studium s možností návazného magisterského studia. Ještě větší rozdíl ale panuje v otevřenosti trhu. Zatímco u nás otevírání vlastní laboratoře naráží na řadu legislativních nároků a nutnou praxi, v Polsku si můžete vlastní podnik založit ihned po dokončení školy, nebo dokonce i bez něj. Majitelem zubní laboratoře může být i člověk bez jakéhokoliv vzdělání v oboru — stačí, když jako odborného garanta zaměstná alespoň jednoho kvalifikovaného technika s titulem.* Začínající polští technici tak mají cestu k osamostatnění nesrovnatelně snazší a rychlejší.
* Poznámka KZT
V ČR může být majitelem také kdokoli, pouze musí mít odborného garanta, kterým je podle platných zákonů zubní technik s dvouletou praxí, nebo zubní lékař
Kompetence a kontakt s pacientem:
Hranice mezi ordinací a laboratoří je v obou zemích nalajnována trochu jinak, což zásadně ovlivňuje každodenní fungování oboru. U nás v Česku je přímý kontakt zubního technika s pacientem přísně regulován — jakýkoliv úkon nebo konzultace u křesla se smí odehrávat výhradně na pokyn nebo za přítomnosti zubního lékaře. Technik tak zůstává neviditelným expertem v zákulisí a veškerá finanční i administrativní komunikace jde přímo přes zubní ordinaci. V Polsku je pravidlo o zákazu kontaktu s pacientem na první pohled ještě striktnější, má však jednu neuvěřitelně praktickou výjimku: opravy snímatelných náhrad. Pokud pacientovi praskne protéza nebo vypadne zub a není k tomu potřeba nový otisk, může zavítat přímo do zubní laboratoře.* Technik úkon provede, náhradu předá a pacient zaplatí práci přímo jemu do kapsy, bez jakékoliv mezifáze u lékaře. I proto bývá v polských laboratořích běžné mít vlastní pacientské křeslo určené pro tyto rychlé úpravy — což šetří čas i peníze jak pacientům, tak vytíženým lékařům.
* Poznámka KZT
O tuto možnost usiluje KZT již řadu let. ČSK je zásadně proti.
Pojišťovny:
V systému financování dentální péče panuje mezi oběma zeměmi obrovský rozdíl. Zatímco v Česku si pacienti vybírají ze sedmi zdravotních pojišťoven a doplatky za nadstandardní materiály či protetické práce jsou běžnou součástí praxe, v Polsku drží absolutní monopol jediná státní instituce — Národní zdravotní pojišťovna (Narodowy Fundusz Zdrowia – NFZ). Polský systém je v pravidlech úhrad nekompromisní. NFZ plně hradí částečné (při ztrátě 4 a více zubů) i celkové snímatelné náhrady jednou za 5 let, opravy jednou za půl roku a dětem do 12 let retainery zdarma. Největší kuriozitou je však přísný zákaz jakýchkoliv doplatků: podle zákona nesmí lékař od pacienta vzít za úkon hrazený pojišťovnou ani zlotý navíc* — péče musí být buď 100% zdarma přes NFZ, nebo 100% placena pacientem jakožto samoplátcem . V reálné praxi však někteří lékaři tyto přísné hranice i tak obcházejí.
* Poznámka KZT
V ČR je také striktně zakázán jakýkoli doplatek, ale pouze u skupiny “I” kódů. U ostatních je příspěvek pojišťovny pouze částečný a lze dovybírat jakoukoli sumu, dle kalkulace.
Pracovní podmínky:
Denní režim v polské laboratoři odráží značnou volnost a důraz na osobní zodpovědnost. Zatímco v Česku je zaměstnanecký poměr svázán pevným řádem a povinnou zákonnou přestávkou na oddech, u našich sousedů vládne díky častému výkonovému odměňování maximální flexibilita.* Pracovní doba i pauza na oběd jsou zcela v režii technika — pauzu si udělá, kdykoliv se mu to hodí, pokud zrovna „nehoří“ termín odevzdání zakázky. Finanční ohodnocení závisí buď na hodinové sazbě, nebo přímo na objemu hotové práce. Technik začátečník si v průměru vydělá od 1 500 PLN (cca 8 350 Kč), zatímco zkušený a zručný technik dosáhne na 3 000 až 5 000 PLN (přibližně 16 700 až 27 900 Kč). Výkonový systém tak polským kolegům dává obrovskou svobodu v organizaci času — čím vyšší tempo a objem práce nasadí, tím zajímavější odměna na ně na konci měsíce čeká.
* Poznámka KZT
Denní režim je také vázán pouze na podmínky jednotlivých laboratoří, existuje stejná flexibilita, jak v úpravě pracovní doby, tak v nastavení odměňování. Pouze je nutné dbát na dodržování podmínek zákoníku práce, který chrání především zaměstnance. Výdělky v ČR jsou v průměru mnohem vyšší.
Profesní organizace:
Výrazným systémovým rozdílem je způsob, jakým jsou zubní technici v obou zemích profesně zastupováni. Zatímco v Česku funguje Komora zubních techniků ČR (KZT) jako jediná zastřešující profesní organizace hájící naši legislativu, garantující celoživotní vzdělávání a zastupující obor vůči státu i pojišťovnám, v Polsku žádná oficiální národní ani povinná komora neexistuje.* Místo toho zde působí tři samostatné dobrovolné spolky: Polskie Towarzystwo Techników Dentystycznych (PTTD), ortodonticky zaměřené PTTO a hospodářská komora Izba Gospodarcza Techników Dentystycznych (IGTD) s členským poplatkem 30 PLN měsíčně. Zásadní rozdíl spočívá v hlavní motivaci členů — polští technici do spolků nevstupují kvůli legislativní politice či stavovskému zastoupení, ale z ryze praktických a finančních důvodů. Členství v těchto organizacích jim totiž přináší výrazné obchodní slevy na nákup dentálních materiálů a přístrojů u distributorů, výhodnější vstupy na akce a často plně hrazená odborná školení. Zatímco česká KZT staví na profesní záruce a právní jistotě, polský systém sází na přímé komerční výhody a úspory pro každodenní provoz laboratoře.
* Poznámka KZT
Komora zubních techniků je dobrovolné sdružení pracovníků v oboru, není tedy povinná. Zda se podílí na tvorbě zákonů a ostatních odmínek je pouze na státní správě, jestli KZT k projednávání přizve či nikoli. Slevy materiálů poskytují jednotlivé firmy, které materiál laboratořím nabízejí.
Materiálová soběstačnost a lokální značky:
Na trhu s dentálními materiály je jasně vidět velmi podobný přístup k domácí produkci a dovozu. Česko spoléhá na tradiční domácí jména — SpofaDental (dnes spadající do firmy Kerr) pro dentální plasty, modelové a formovací hmoty či technologického průkopníka Prusa Research v oblasti 3D tisku a dentálních pryskyřic. Běžný provoz českých laboratoří je však ve velké míře závislý na přímém západním dovozu.
Naopak Polsko si vybudovalo neuvěřitelně silný a soběstačný domácí průmysl pro každodenní spotřební materiál. Výrobci jako Wiedent (akrylátové zuby a pryskyřice), Everall7 nebo Cerkamed zásobují tamní laboratoře cenově velmi výhodnými, a zároveň kvalitními materiály pro snímatelnou protetiku. Pokud jde o prémiový segment — presovanou keramiku, či CAD / CAM systémy, polský trh téměř bezkonkurenčně ovládá lichtenštejnský gigant Ivoclar. Polští technici tak stejně jako čeští, kombinují dostupné domácí zdroje na běžné práce s prémiovým západním materiálem.
Erasmus našima očima: Cestování, školení, pirohy a virální hit!
Být na měsíc zubním technikem v zahraničí? To není jen o sbalení kufru a novém laboratorním stolu. Erasmus pro nás představoval dokonalý mix odborného růstu, cestovatelské svobody a nových setkání, které nekončí za hranicemi sousedního státu. Dny strávené v laboratoři střídaly večery nad tradičními polskými pirohy, víkendové objevování baltických pláží a spontánní nápady, ze kterých nakonec vznikl nečekaný virální hit s více než 150 tisíci zhlédnutími. Byl to měsíc, který nás naučil, že náš obor nezná hranice.
12 hodin na cestě: Život v lázeňském ráji
Naše stáž začala na ÚANu v Ostravě, odkud jsme vyrazily FlixBusem směr Polsko. Po 12 hodinách cesty s přestupem v Katovicích nás přivítal Ciechocinek — malebné lázeňské městečko plné sanatorií, parků a promenád. Atmosféra Ciechocinku je kouzelná – město žije klidným lázeňským ptempem díky svým tradičním jednadvacetidenním sanatorním pobytům (turnusy), v ulicích panuje všudypřítomný klid a bezstarostná pohoda. Město připomínalo „oázu pro seniory“, což nám po dlouhých dnech v laboratoři poskytlo ideální prostředí pro regeneraci. Ubytované jsme byly v moderní Ville Andalucia SPA & Leisure, kde jsme měly perfektní zázemí, soukromí i veškerý komfort. Hotel měl navíc skvělou polohu – do laboratoře i na lázeňskou promenádu k ikonickým solankovým odpařovnám (tężnie) jsme to měly doslova jen pár minut chůze.
Majitelka zubní laboratoře a spisovatelka v jednom
Být pod křídly naší mentorky Łucje Skowrońské pro nás představovalo mimořádně cennou lekci do budoucí praxe. Łucja je v Ciechocinku výraznou osobností — jak v odborné komunitě, tak v lokálním veřejném životě. Jako majitelka akreditovaného vzdělávacího centra a laboratoře Protetyka na Zdrojowej neustále posouvá úroveň oboru dopředu. Pořádá špičková školení pro zubní techniky a vybudovala v regionu respektovanou platformu pro předávání nejnovějších technologických postupů. Łucja je neuvěřitelně akční a charismatická žena s neskutečným drajvem. S přirozenou autoritou a elegancí řídí špičkové pracoviště, věnuje se výuce a vedle toho stíhá podporovat místní komunitu — mimo jiné je i spoluautorkou populárního lokálního románu 21 dni, inspirovaného lázeňským životem. Sledovat ji v praxi, jak s lehkostí kombinuje precizní dentální odbornost, manažerské schopnosti a lidskou vřelost, pro nás bylo tou nejlepší motivací. Ukázala nám, že když má člověk jasnou vizi, neústupnou energii a lásku k řemeslu, dokáže v oboru i ve svém regionu zanechat hlubokou stopu. V laboratoři nás navíc vřele přijal neuvěřitelně semknutý tým — od provozní asistentky Vanessy přes techniky Ewelinu a Łukasze zaměřené na snímatelnou protetiku a CAD/CAM specialistku Aniu až po Annu, jejíž magisterský titul z výtvarného umění se odrážel v neuvěřitelném citu pro keramické práce.
Vzdělávání na maximum – od obyčejného reelska k 150 000 zhlédnutí
Ze stáže jsme nechtěly odejít jen s vyplněným deníkem praxe. Místo víkendového lenošení jsme proto bez zaváhání obětovaly volný čas a vrhly se do intenzivního nadstandardního vzdělávání v akreditovaném školícím centru naší hostující laboratoře. Prvním školením byl odborný kurz celkových snímatelných náhrad, zaměřený na metodu Brokmann-Flow® od Małgorzaty Brokmann (LABA). S paní lektorkou jsme pronikly do tajů zhotovování vysoce estetických celkových snímatelných náhrad pomocí licí techniky. Naučily jsme se, jak z běžné celkové protézy vytvořit unikátní dílo, které věrnou imitací dásně prakticky nerozeznáte od živé tkáně.
Druhým školením byla praktická výroba boxerských dlah pod vedením specialisty Petrase Rustyse ze značky ProStrike. Tento kurz byl zaměřen na špičkovou vícevrstvou laminaci pod vysokým tlakem, správný výběr tvrdosti materiálů a následným designováním dlah. Přímo z kurzu dlah s Petrasem jsme spontánně natočily akční, estetické a edukačně nabité video (reels) pro náš školní Instagram. Výsledek předčil i ta nejodvážnější očekávání: video se stalo virálním hitem. Překročilo magickou hranici 150 000 zhlédnutí, nasbíralo tisíce lajků a vyvolalo obrovskou vlnu nadšených reakcí od studentů, pedagogů i renomovaných zubních techniků z Česka i zahraničí. Ukázaly jsme, že zubní technika v podání mladé generace není jen uzavřená práce u laboratorního stolu, ale dynamický, vizuálně atraktivní a prestižní obor, který dokáže nadchnout desetitisíce lidí napříč celou Evropou.
Lžička, nebo výška?: Co dokáže jazyková bariéra
Čeština a polština si jsou na první poslech neuvěřitelně blízké, ale v zubní laboratoři vám spolehlivě dokáží nastražit pořádnou past. Naším největším lingvistickým problémem bylo polské písmeno „ł“, které se vyslovuje jako české „w“. Až po polovině pobytu nám došlo, co po nás Łucja neustále chce. Łucja k nám pravidelně přicházela s instrukcí, ať jdeme dělat „łyżki“ (vyslovováno doslova jako [wyški]). Naše uši v tom okamžitě slyšely jediné: „výšky“ — tedy profesionalismus pro nákusné valy skusových šablon, které rekonstruují výšku skusu. A co bylo na celé situaci nejkouzelnější? Že to odborně dávalo naprosto dokonalou logiku. V Česku jsme zvyklí, že otiskovací lžíce má své typické ouško pro držení a skusová šablona se zhotovuje jako následný samostatný krok. V polské laboratoři ale využívali odlišný, ale efektivní způsob. Inspirovali se pracovním postupem pro náhrady typu BPS. Bázi zhotovili ze samopolymerujícího plastu až k fornixu a na ni adaptovali voskový val. V jednom kroku tak vytvořili otiskovací lžíci a skusovou šablonu. Ovšem poté zhotovovali i skusové šablony pro větší přesnost budoucí protézy. Proto, když Łucja řekla [wyški], my jsme poslušně modelovaly nákusné valy a žily v tom, že plníme přání na české „výšky“. Až společný rozhovor nad modelem odhalil tajemství: łyżka je v polštině jednoduše lžíce. Z jazykového nedorozumění se stal nejen nejlepší interní vtip celého pobytu, ale především technologický trik, který si z Polska odvážíme do naší vlastní praxe.
Balt, perník a Koperník: Jak jsme objevovaly Polsko
Zbylé dva víkendy patřily výletům. Polská infrastruktura funguje skvěle, a tak jsme vyrazily vlaky a autobusy prozkoumat dvě úžasné lokality: Toruň město slavného astronoma Mikuláše Koperníka a tradičního polského perníku. Historické centrum nás okouzlilo svou architekturou a úzkými uličkami. Vyzkoušeli jsme tradiční pochoutky a zároveň stihly hvězdárnu, muzea kultur a dobové dílny pro perníčky. Gdaňsk dominantou je monumentální bazilika Nanebevzetí Panny Marie (největší cihlový kostel na světě), kde jsme vyšly na nejvyšší vyhlídku na celé město i s pobřežím Baltského moře. Toulaly jsme se malebnými uličkami a samozřejmě jsme procházely jantarovými ulicemi a historickými čtvrtěmi. Zakončily jsme poznávání města procházkou do části Sopot, která nabízí přístup k písečným plážím a dlouhým procházkám podél mořského pobřeží.
Finanční reality-check: Dá se v Polsku vyžít?
Pokud někdo váhá nad výjezdem z finančních důvodů, tak opravdu nemusí. Polsko je pro studenty neuvěřitelně přívětivé. Vyžily jsme naprosto bez problémů z grantu poskytnutého Evropskou unií. V restauracích, kde jsme se stravovaly skoro každý den, se dalo kompletní obědové menu (poctivá polévka + hlavní chod) pořídit v přepočtu do 200 Kč. Každodenní nákupy jsme řešily v ikonické síti obchodů Biedronka a Żabka, které najdete doslova na každém rohu. A výsledek? Z pobytu jsme si dokonce ještě přivezly peníze domů a plný kufr suvenýrů.
O nás:
Jsme dvě jednadvacetileté studentky oboru Diplomovaný zubní technik DZT — Laura z Frenštátu pod Radhoštěm a Anežka z Horních Bludovic. Naše cesty se poprvé protly na Střední zdravotnické škole v Ostravě, kde jsme úspěšně odmaturovaly na oboru asistent zubního technika a položily základy našeho velkého přátelství i společné vášně pro dentální obor. Protože jsme chtěly v zubní technice pokračovat, mířit mezi špičku a neustále posouvat své hranice, pokračujeme nyní ve studiu na Vyšší odborné škole zdravotnické Brno, Merhautova. Díky tomu, že tato škola má Akreditaci Erasmus + 2022 – 2027 mohly jsme čerpat finance na měsíční pobyt. Naší podnikavostí jsme získali kontakt na zubní laboratoř v Polsku, která byla školou po odborné stránce schválena a dále jsme se spolupodíleli na samotné realizaci výjezdu, ze které si odvážíme nejen cenné technologické know-how, ale i chuť tvořit moderní, estetický a edukativní obsah pro komunitu zubních techniků. Jsme otevřené inovativním projektům a profesním spolupracím napříč oborem. Doporučujeme všem, kteří mají možnost se do programu Erasmus + zapojit, aby využili tuto jedinečnou příležitost a aby se také aktivně se zapojili do příprav svého výjezdu.
Kontakt: E-mail: lauraadamcikova@email.cz, anezka1670@email.cz
Poděkování
Náš velký dík patří mentorce Łucji Skowrońské a celému týmu laboratoře Protetyka na Zdrojowej za vřelé, rodinné přijetí a cenné předané zkušenosti. Děkujeme také vedení Vyšší odborné školy zdravotnické v Brně za podporu při realizaci stáže v rámci programu Erasmus+.
