SERIÁL: “Jak to vidím já” 6/8 – Lada Juranová

10. 8. 2020 / Comments (0)

Aktuality Blog

V 6. dílu našeho seriálu „Jak to vidím já“ bychom Vám rádi představili zubní techničku Ladu Juranovou. Její laboratoř je součástí stomatologické praxe manžela zubního lékaře, takže má přímý kontakt s pacienty. Tato zpětná vazba mnohým technikům bohužel chybí. Její zkušenosti z výuky na VOŠ v Hradci Králové přinášejí zajímavý pohled na věc.

Lada Juranová

Zubní ordinace – laboratoř

Nové Město nad Metují

Jak dlouho se věnujete oboru?

V oboru pracuji už 32 let, z toho 27 ve své vlastní laboratoři. Začínala jsem na klinice v Hradci Králové a potom jsem pracovala v zubní laboratoři v Náchodě.

Co je Vaší doménou fixní, snímací, ortodoncie nebo kombinace?

Moje laboratoř je součástí stomatologické praxe mého manžela zubního lékaře. To znamená, že pro naše lékaře musíme umět zhotovit veškeré protetické práce kromě ortodoncie – metalokeramiku, celokeramiku, implantáty, zafrézované korunky, zásuvné spoje, hybridní náhrady, skeletové, částečné i celkové náhrady. Klade to sice vysoké nároky na technika, ale mě tato různorodost baví.  A také si myslím, že všestranný technik, dokáže lépe vymyslet řešení pro složitější protetické případy. Nedokážu si dost dobře představit, kdyby zafrézované korunky a následnou skeletovou, nebo hybridní náhradou, zhotovovali dva různí technici. Takže nemám žádné zaměření, snažím se náš obor chápat celistvě a dělat svoji práci, jak nejlépe umím.

Co Vám vyhovuje více. Konvenční nebo digitální výroba a proč?

Využívám obě možnosti, i když ta konvenční v naší malé laboratoři stále převládá. Hodně zhotovujeme presovanou keramiku. Líbí se mi její přesnost a transparence a díky tomu, že máme u sebe ordinaci, každá práce se před dobarvením zkouší v ústech a potom individuálně dobarvuje. Digitální výrobu využíváme u zirkonových můstků a kovových třmenů na implantáty pod hybridní protézy. Myslím si, že digitální technologie jsou velkým pomocníkem v našem oboru, ale když chcete dělat vysoce individuální a estetické práce, tak jsou šikovné ruce a zkušené oko zubního technika nepostradatelné. A ani finální úpravy plně digitálně zhotovených prací se bez nich neobejdou.

Jak Vás ovlivnila nebo ovlivňuje korona krize?

Přiznám se, že nijak. Pracovaly jsme naplno po celou dobu. Ze začátku sice trochu ubylo nové práce, ale to jsme alespoň měly čas dodělat to, co jsme měly na stole. Později naopak asi všichni začali dohánět, co zameškali, tak jsme plynule pokračovaly. 😊

V současné době lze studovat 2 obory „Asistent zubního technika“ 4 roky s maturitou a „Diplomovaný zubní technik“ 3 roky s absolutoriem a titulem DiS. Jaký je Váš názor na vzdělávání v našem oboru a následné uplatnění?

Tak to je věc, která by se měla řešit. Vůbec nerozumím, v čem je pro studium tohoto oboru tento systém přínosný.  Ještě bych pochopila, že by byly dvě možnosti, jak se stát zubním technikem. Buď klasické čtyřleté středoškolské studium po základní škole, nebo následné tříleté pomaturitní studium, kde už budou pouze odborné předměty. Měla jsem totiž tu možnost učit na VOŠ v Hradci Králové, a tak vím, jaké to je mít ve třídě studenty, kteří už mají tento obor vystudovaný a s nimi studenty, kteří o něm nevědí vůbec nic. Jak těžké je dokázat, aby se jedni nenudili a druzí se dozvěděli všechno, co mají. Studenti jsou z tohoto systému (a myslím si právem) rozladěni. Když po čtyřech letech studia a složené maturitě znovu musíte začínat od začátku a téměř se nedozvíte a nenaučíte nic nového, tak nechápu smysl. Další velký problém vidím v tom, že nejsou žádné nové odborné učebnice. Poslední oficiální jsou ty od pana docenta Bittnera, ze kterých jsme se učili my, a to bych řekla (při vší úctě, kterou k panu docentovi Bittnerovi chovám), že už nestačí. Veškerá výuka je pak tedy závislá na znalostech, svědomitosti a píli vyučujících. Myslím si, že by úroveň studia měla být co nejvyšší, aby potom absolventi našli uplatnění v praxi. Momentálně se velmi často stává, že po sedmi letech naprosto úzce orientovaného odborného studia absolventi od tohoto oboru odcházejí.

K čemu jim potom tedy je titul a tak dlouhé studium?

Co si myslíte o I kódech, měl by je zubní technik prodávat za reálnou kalkulovanou cenu nebo být solidární se zubním lékařem?

Myslím si, že otázka na „I“ kódy by měla znít jinak. Jak je možné, že s nárůstem cen materiálů, energií a ostatních nákladů nerostou úměrně i úhrady „I“ kódů od pojišťoven? Když pojišťovna nedovolí za tyto kódy doúčtovávat pacientovi, potom by ale měla proplácet reálné náklady na zhotovení, a ne nutit zubní lékaře a techniky pracovat pod cenou našich nákladů. Každý jiný řemeslník vám vyúčtuje cenu své práce a k tomu přidá účet za veškerý použitý materiál a jde to. Proč naše ceny nejsou tvořené stejně? Vždyť děláme vysoce odbornou práci a pokaždé je to vlastně originál. Je to špatně nastavený systém a to, že zubní technici budou účtovat vyšší ceny lékařům, problém nevyřeší. Společně bychom se měli snažit, aby se to změnilo.

Jak vidíte budoucnost technika za 10 let?

Asi se budou ještě více zdokonalovat a využívat moderní technologie. Náš obor se vyvíjí neustále, a to se mi na něm líbí, že je tu vždy něco nového, co ho posouvá dál, co nám dává další možnosti a co nás nutí stále na sobě pracovat. Ale i když budeme mít sebelepší technologie, stále budeme muset mít velké znalosti a šikovné ruce, abychom byli „dobrým zubním technikem“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..