Ukončení činnosti OSVČ a s. r. o.

13. 1. 2020 / Comments (0)

Blog

Nic netrvá věčně a život přináší změny. Tak lze asi nejobecněji charakterizovat příčiny ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti fyzických osob. Konkrétních důvodů totiž může být pestrá paleta, například odchod do důchodu, péče o potomka, zdravotní problémy, převedení podnikání z fyzické osoby na osobu právnickou, nalezení klidnějšího zaměstnaneckého poměru, úmrtí, přetlak konkurence nebo přecenění vlastních schopností, soudní zákaz podnikatelské činnosti atd. Ať tak či onak, pokud fyzická osoba svou podnikatelskou činnost definitivně ukončí, měla by si uvědomit související povinnosti, které jsou jednak oznamovací vůči příslušným správním orgánům, a jednak finanční na poli daní z příjmů. Ukážeme si ve stručnosti, jak to vše správně zvládnout. 

Krajský úřad

Pokud podnikáte jako OSVČ a chcete ukončit činnost, tak prvním krokem je podání žádosti o zrušení registrace poskytovatele zdravotních služeb na příslušný krajský úřad. Toto musíte provést dle zákona o zdravotních službách podáním písemné žádosti 60 dnů přede dnem plánovaného ukončení činnosti. Na základě této žádosti vydá krajský úřad rozhodnutí o zrušení registrace, které je zpoplatněno správním poplatkem 150,- Kč a bude vám zasláno v písemné formě. Pravděpodobně budete požádáni, abyste vydali čestné prohlášení, že nevedete zdravotnickou dokumentaci. Zároveň krajský úřad toto rozhodnutí o zrušení registrace zasílá na vědomí Finančnímu úřadu, Okresní správě sociálního zabezpečení, pojišťovnám a statistice, ale POZOR toto je posíláno pouze jako informativní zpráva a krajský úřad doporučuje odhlášení na zmíněných úřadech provést osobně opět formou žádosti.

OSVČ, které ukončí během roku svoji samostatnou výdělečnou činnost, musí tedy v zákonné oznamovací lhůtě, oznámit ukončení samostatné výdělečně činnosti na předepsaném formuláři u své zdravotní pojišťovny, místně příslušné OSSZ a na finančním úřadu. 

OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení

Ukončení podnikání, resp. samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), a to do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci ukončení činnosti, (lze využít tiskopis „Oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti“ uveřejněný na webových stránkách ČSSZ, který je možné podat písemně (osobně/poštou) nebo elektronicky). Stanoví to § 48 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Nebuďte k těmto věcem laxní, protože za porušení této povinnosti může příslušná OSSZ uložit OSVČ pokutu až do výše 10.000 Kč.

Zdravotní pojišťovna

Obdobnou oznamovací povinnost má OSVČ rovněž vůči své zdravotní pojišťovně, ovšem § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanoví lhůtu pouhých 8 dnů od ukončení činnosti. Za nesplnění této oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit OSVČ pokutu až do výše 10.000 Kč. Na rozdíl od sociálního pojištění, které není povinné a pojistné se platí jen z dosažených příjmů, vzniká u zdravotního pojištění obecně problém s tím, že pojištěnec (až na výjimky týkající se jeho působení v zahraničí) musí být trvale v České republice zdravotně pojištěn. S čímž je spojena povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění. Pokud jej dotyčná fyzická osoba přestane platit coby OSVČ, a plátcem pojistného za ní není ani zaměstnavatel ani stát (např. z titulu pobírání důchodu nebo péče o malé děti), bude muset platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, a to měsíčně ve výši 13,5 % z minimální mzdy, tj. 1.485 Kč.

Ukončením činnosti přestává být občan považován za OSVČ a nemusí proto již platit zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Za kalendářní rok, kdy podnikání ukončil, podá OSVČ standardně Přehled o příjmech a výdajích v obvyklé lhůtě pro podání daňového přiznání, a vyrovná pojistnou povinnost vůči nositeli pojištění.

Podnikatel, který končí činnost OSVČ a má zaměstnance, musí na příslušných odděleních zdravotní pojišťovny a OSSZ (KSSZ) zaměstnance odhlásit a zkontrolovat, zda jsou za ně podány měsíční přehledy a uhrazeny odvody.

Finanční úřad

Ukončení podnikání představuje skutečnost, kterou je OSVČ povinna oznámit také svému finančnímu úřadu, a to do 15 dnů, což se dovozuje z ustanovení § 127 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. V případě, že je ukončeno podnikání fyzické osoby k 31. 12. a zdaňovací období se týká celého roku, není důvod pro okamžité podání daňového přiznání. Daňová povinnost se v tomto případě vypořádá standardně v rámci daňového přiznání za celé zdaňovací období, tj. např. u daně z příjmů za kalendářní rok do tří měsíců po jeho uplynutí (tedy standardně do 1. dubna) nebo v prodloužené lhůtě až o další tři měsíce (pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce). Obdobně je tomu také u jiných daní. V případě, že je zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Co se stane, když oznámení neučiníte

V případě, že byste toto oznámení neučinili anebo učinili později a přestali byste platit zálohy na zdravotním a sociálním pojištění, tak v počítačovém systému zdravotní pojišťovny i OSSZ budete nadále vedeni jako OSVČ s povinností platit měsíční zálohy. Vznikne dluh na pojistném i na penále. Za neplnění oznamovací povinnosti může být uložena uvedenými institucemi i vysoká pokuta.

Archivace dokladů

Při ukončení podnikání OSVČ nepříjemně chybují v tom, že se příliš horlivě a bezhlavě zbavují všeho, co s jejich podnikáním souviselo, zejména všemožných dokladů. Což se jim ale může vymstít, protože jednak zvláštní právní předpisy stanoví minimální archivační lhůty, a jednak se při následné kontrole správcem daně, OSSZ nebo zdravotní pojišťovnou mohou dostat do důkazní nouze. Doměřit daň je totiž možno minimálně po dobu tří let, právo předepsat dlužné pojistné na zdravotní pojištění se promlčí minimálně až po pěti letech a na sociální pojištění dokonce až po 10 letech. Na čemž nic nemění skutečnost, že podnikání OSVČ již skončilo.

Jednotlivé minimální doby úschovy dokladů stanoví věcně příslušené zvláštní právní předpisy.

Nezapomeňte, že své podnikání musíte uzavřít také účetně – tedy vypořádat pohledávky, zásoby, dlouhodobý majetek a tak podobně. S tím vám pomůže účetní, případně daňový poradce. Každopádně nezapomeňte za rok, po jehož část jste ještě podnikali, podat poslední daňové přiznánípřehledy pro sociálku a zdravotní pojišťovnu.

Výmaz z registru výrobců zdravotnických prostředků

Rovněž máte povinnost odhlásit se z registru zdravotnických prostředků, a tím učinit výmaz vaší osoby registrované jako výrobce. Tato povinnost platí i pro právnické osoby. Výmaz z registru zdravotnických prostředků se provádí přes váš uživatelský účet, do kterého se musíte přihlásit a pod ikonkou „RZPRO“ a další ikonkou „Osoby“ najdete v menu na levé straně pod akcemi příkaz „výmaz osoby“.

Toto jste povinni učinit do 30 dní po ukončení činnosti, protože zákon o zdravotnických prostředcích stanovuje že: V případě změny údajů uvedených v registraci je výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, osoba provádějící servis, zadavatel klinické zkoušky nebo notifikovaná osoba povinna do 30 dnů Ústavu ohlásit změnu těchto údajů elektronicky prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. Ohlášení změny údajů musí obsahovat registrační číslo přidělené Ústavem a aktualizaci údajů, které se změnily. Ústav provede změnu registrace bez zbytečného odkladu.

Touto změnou je samozřejmě myšlen i výmaz osoby z registru, protože další paragraf zákona říká, že: Na žádost výrobce, zplnomocněného zástupce, dovozce, distributora, osoby provádějící servis, zadavatele klinické zkoušky nebo notifikované osoby provede Ústav výmaz osoby z Registru zdravotnických prostředků.

Ukončení činnosti v NRZP – registru zdravotnických pracovníků

I v tomto registru máte povinnost ohlášení ukončení činnosti zdravotnického pracovníka do 30 dnů od ukončení vaší činnosti. Tuto povinnost stanovuje Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému č. 373/2016 Sb., která upravuje periodicitu a lhůty předávaných údajů.

SHRNUTÍ POVINNOSTÍ OSVČ 

pro informaci klikněte na jednotlivou záložku

podání písemné žádosti 60 dnů přede dnem plánovaného ukončení činnosti

oznámení do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci ukončení činnosti

oznámení do 8 dnů po ukončení činnosti

oznámení do 15 dnů po ukončení činnosti

výmaz z registru RZPRO a NRZP do 30 dnů po ukončení činnosti

Právnická osoba to má složitější

Ovšem u registrů RZPRO a NRZP pro ně platí stejná pravidla jako pro OSVČ.

U společností s ručením omezeným může však v praxi nastat situace, kdy mají společníci zájem ukončit činnost společnosti a společnost zrušit a zlikvidovat.

Taková likvidace se označuje jako likvidace dobrovolná. Zákon upravuje i povinnou likvidaci, kterou nařizuje soud zpravidla v důsledku porušení určitých povinností ze strany společnosti (viz § 172 nového občanského zákoníku, dále jen „NOZ“).

Proces likvidace je třeba odlišit od případů, kdy se společnost sice zruší, ale její jmění přechází na právního nástupce (např. v případě fúze). V takovém případě proces likvidace neprobíhá.

Procesem dobrovolné likvidace společnosti se společnost zrušuje v následujících případech:

  • uplynutím doby, na kterou byla založena (tedy v případě, kdy by společnost byla založena na dobu určitou),
  • dosažením účelu, pro který byla založena (pokud byla založena ke konkrétnímu účelu),
  • dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení společnosti, jinak dnem jeho účinnosti (to platí zejména pro případy, kdy valná hromada rozhodne o zrušení společnosti),
  • dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, pokud se nestanoví v rozhodnutí den pozdější (to platí zejména pro případy, kdy o zrušení společnosti a nařízení její likvidace rozhodne soud – viz § 172 NOZ).

Právní úprava likvidace je obsažena obecně pro všechny právnické osoby v § 187 a násl. NOZ. Speciální ustanovení o zrušení společnosti s ručením omezeným jsou obsažena v § 241 a § 242 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a v § 37 až § 39 ZOK nalezneme úpravu likvidačního zůstatku.

Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené společnosti, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s tzv. likvidačním zůstatkem v souladu se zákonem.

Rozhodnutí o zrušení společnosti

Prvním krokem při ukončení činnosti společnosti je rozhodnutí o jejím zrušení a vstupu do likvidace. Toto rozhodnutí patří do působnosti valné hromady pouze v případě, že tak určuje společenská smlouva. Pokud společenská smlouva nesvěřuje valné hromadě pravomoc rozhodovat o zrušení společnosti, je třeba dohody společníků o zrušení společnosti (§ 241 odst. 1 ZOK).

Usnesení valné hromady o zrušení společnosti s likvidací musí být přijato alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků, nepožaduje-li společenská smlouva vyšší většinu, a musí být osvědčeno notářským zápisem (§ 171 odst. 1 písm. d) a § 172 odst. 1 ZOK). Také případná dohoda společníků musí mít formu notářského zápisu (§ 241 odst. 1 ZOK).

Likvidátor

Společně s rozhodnutím o zrušení společnosti je třeba „povolat“ likvidátora. Volba a odvolání likvidátora patří do působnosti valné hromady, určí‑li tak společenská smlouva (§ 190 odst. 2 písm. d) ZOK). Pokud tak společenská smlouva neurčuje, náleží dle převažujících odborných názorů pravomoc jmenovat likvidátora jednateli. Nebude-li likvidátor jmenován, vykonává jeho působnost jednatel (§ 189 odst. 2 NOZ).

Likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu, tj. musí být plně svéprávná a bezúhonná ve smyslu § 6 živnostenského zákona, nesmí u něj nastat skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle ustanovení § 8 živnostenského zákona, ani překážka pro výkon funkce podle § 38l obchodního zákoníku. Likvidátor nabývá okamžikem svého jmenování působnost statutárního orgánu společnosti.

Likvidátor je povinen navrhnout bez zbytečného odkladu po zrušení společnosti s likvidací zápis vstupu do likvidace do obchodního rejstříku (§ 187 odst. 2 NOZ). Návrh na zápis podléhá poplatkové povinnosti 2.000 Kč, případně je možné provést zápis přímým zápisem prostřednictvím notáře.

Uzavření knih, sestavení účetních závěrek

Ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace je jednatel povinen sestavit mimořádnou účetní závěrkuuzavřít účetní knihy. Pokud jednatel účetní závěrku bez zbytečného odkladu nesestaví, přechází tato povinnost na likvidátora.

Likvidátor pak ke dni vstupu společnosti do likvidace otevře účetní knihy a sestaví zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Soupis jmění pak vydá proti úhradě nákladů každému věřiteli, který o to požádá (§ 199 odst. 2 NOZ).

Oznámení vstupu do likvidace známým věřitelům, zveřejnění oznámení

Likvidátor se seznámí s věřiteli především kontrolou účetní dokumentaceoznámí všem známým věřitelům vstup společnosti do likvidace.

Likvidátor dále zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu společnosti do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198 odst. 2 NOZ). Oznámení se zveřejňuje v Obchodním věstníku.

Podání řádného daňového tvrzení

Společnost je povinna do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace podat řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu do likvidace (§ 240c odst. 2 daňového řádu).

Případné podání insolvenčního návrhu

V případě, že likvidátor v průběhu likvidace zjistí, že společnost je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh (§ 200 NOZ). Společnost by byla v úpadku, pokud by měla více věřitelů a zároveň peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a zároveň tyto závazky nebyla schopna plnit, nebo by byla předlužena (o předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku).

Nepodal-li by likvidátor návrh, odpovídal by věřiteli za škodu nebo jinou újmu způsobenou porušením této povinnosti. Společnost by vstoupila opět do likvidace pouze v případě, že by se po skončení insolvenčního řízení objevil nějaký majetek (§ 173 odst. 2 NOZ).

Zpeněžení likvidační podstaty

Likvidátor musí činit všechny kroky k tomu, aby zpeněžil likvidační podstatu (tj. majetek společnosti). Pokud se likvidátorovi nepodaří celou likvidační podstatu zpeněžit, vyrovná z částečného výtěžku přednostně náklady a pohledávky z první a pak z druhé skupiny (není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně). Poté likvidátor nabídne věřitelům pohledávek třetí skupiny likvidační podstatu k převzetí na úhradu dluhů (§ 202 odst. 1 NOZ).

První skupinou jsou náklady likvidace (zejména odměna likvidátora, případně náklady související se zveřejňováním oznámení, náklady související se sestavením zahajovací rozvahy a soupisu jmění právnické osoby), druhou skupinou jsou pohledávky zaměstnanců a třetí skupinou jsou pohledávky ostatních věřitelů. Věřiteli, který je podle jiného zákona věřitelem zajištěným, však vždy náleží uspokojení z jistoty, kterou byla jeho pohledávka zajištěna (§ 204 odst. 2 NOZ).

Pokud by se likvidátorovi nepodařilo v přiměřené době zpeněžit likvidační podstatu ani zčásti, anebo nejsou-li z částečného výtěžku pohledávky první a druhé skupiny zcela vyrovnány, likvidátor nabídne likvidační podstatu k převzetí všem věřitelům (§ 202 odst. 2 NOZ).

Vypracování konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky

Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 NOZ nebo oznámení podle § 204 NOZ, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě také návrh na použití likvidačního zůstatku.

K témuž dni sestaví likvidátor účetní závěrku a uzavře účetní knihy. V účetní závěrce vykáže společnost závazek vůči státnímu rozpočtu ve výši splatné daňové povinnosti.

Likvidační zůstatek je čistý majetkový zůstatek, jenž vyplyne z vypořádání likvidační podstaty a vyrovnání dluhů věřitelům – tj. nevzniká, pokud je likvidace ukončena převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo odmítnutím převzetí likvidační podstaty věřiteli.

Výše, jakou se společník podílí na likvidačním zůstatku, může být zcela určena společenskou smlouvou (§ 38 odst. 3 ZOK). Pokud společenská smlouva výši podílu neupravuje, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost.

Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů (§ 37 odst. 2 ZOK). Naopak zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky podle jejich podílů (§ 38 odst. 1 ZOK).

Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor nejvyššímu orgánu společnosti (tj. valné hromadě).

Otevření účtů majetku a závazků a zaúčtování vypořádání daňové povinnosti a vyplacení podílů společníků na likvidačním zůstatku

Ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku otevře likvidátor společnosti znovu účty majetku a závazkůzaúčtuje vypořádání daňové povinnosti a vyplacení podílů společníků na likvidačním zůstatku.

V případě, že není účtováno o dodatečných výsledkových operacích, není nutno již sestavovat účetní závěrku ke dni podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.

Schválení konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky

O schválení účetní závěrky rozhoduje valná hromada. Konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku schvaluje valná hromada tehdy, jestliže jmenovala likvidátora, jinak toto oprávnění přísluší jednateli.

Návrh na rozdělení likvidačního zůstatku by neměl být schválen, dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas podle § 198 NOZ (v tom případě nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít).

Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít, jen byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota.

Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka. Likvidátor zajistí uchování těchto dokumentů po dobu 10 let od zániku společnosti. Výmazu společnosti z obchodního rejstříku nebrání, pokud nebyly předmětné dokumenty schváleny.

Podání řádného daňového tvrzení

Společnost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu (§ 240c odst. 3 daňového řádu).

Vyplacení likvidačního zůstatku

Likvidátor je povinen vyplatit podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Podíl na likvidačním zůstatku se zdaňuje zvláštní sazbou daně ve výši 15 % z podílu na likvidačním zůstatku společníka, sníženého o nabývací cenu podílu, je-li plátci (tj. společnosti) poplatníkem prokázána (§ 36 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů).

Pokud společnost vydala kmenové listy, je nutné je na výzvu likvidátora společnosti vrátit. Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká v takovém případě až vrácením kmenových listů společnosti.

Zajištění souhlasu správce daně s výmazem

Společnost je povinna požádat o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku správce daně, u kterého je registrována. Tato žádost nepodléhá správnímu poplatku. Správce daně před vydáním souhlasu s výmazem rovněž zkontroluje, zda z vyplaceného podílu na likvidačním zůstatku byla sražena a odvedena daň.

Vydal-li správce daně zamítavé rozhodnutí k žádosti daňového subjektu o souhlas s výmazem, lze žádost opakovat po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zamítavé rozhodnutí daňovému subjektu doručeno. Není-li o žádosti o souhlas s výmazem vydáno rozhodnutí do dvou měsíců ode dne jejího podání, má se za to, že byl souhlas udělen (§ 238 daňového řádu).

Skončení likvidace, návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku

Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím. Do 30 dnů ode dne skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. K tomuto návrhu je rovněž třeba přiložit souhlas správce daně, případně důkaz, že se k žádosti nevyjádřil ani do dvou měsíců ode dne podání žádosti (alespoň dodejka nebo kopie žádosti z podatelny finančního úřadu).

Návrh na výmaz podnikatele z obchodního rejstříku je osvobozen od poplatkové povinnosti. Výmazem společnosti z obchodního rejstříku společnost zaniká.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..