V posledních dnech se mezi zubními techniky objevila zpráva, která vychází z informací zveřejněných na webu Zdravotnických odborů a týká se nového zákona upravujícího povinné příspěvky zaměstnavatelů na produkty spoření na stáří.
Citace uvádí, že zaměstnavatel bude muset od 1. 1. 2026 přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie podle právních předpisů o ochraně veřejného zdraví na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
Je pravda, že zákon č. 324/2025 Sb. byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 3. 9. 2025. To znamená, že nejde o žádný návrh nebo spekulaci – tento zákon skutečně existuje a nabude účinnosti od 1. ledna 2026.
Je však důležité upozornit na zásadní detail: ustanovení o povinném příspěvku zaměstnavatele se týká pouze zaměstnanců, kteří pracují v rizikové kategorii 3 kvůli vybraným faktorům, konkrétně:
- – vibrace,
- – zátěž chladem,
- – zátěž teplem,
- – celková fyzická zátěž (dynamická práce velkými svalovými skupinami).
A právě zde vzniká nejasnost. V řadě zubních laboratoří je sice práce zubního technika zařazena do 3. kategorie, ale z důvodu lokální svalové zátěže malých svalových skupin (typicky horní končetiny), nikoliv celkové fyzické zátěže velkých svalových skupin. Tento rozdíl je rozhodující.
Z toho důvodu se nová povinnost zaměstnavatelů v oblasti příspěvků na spoření na stáří na zubní techniky obecně nevztahuje. Zaměstnanci si tedy musí tyto formy spoření hradit nadále sami, pokud o ně mají zájem.
Co se naopak zubních techniků týká v oblasti pracovně-lékařských prohlídek
I když se povinnost příspěvků na spoření na stáří na většinu zubních techniků nevztahuje, nadále platí povinnost absolvovat pracovně-lékařské prohlídky. Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci vykonávali práci pouze na základě posouzení zdravotní způsobilosti. To vyplývá ze zákona o specifických zdravotních službách (zákon č. 373/2011 Sb.) a z vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovně-lékařských službách.
U zubních techniků, kteří jsou zařazeni do kategorie 3 z důvodu lokální svalové zátěže (např. práce rukou a prstů při jemné manuální činnosti) jsou povinné pravidelné periodické prohlídky u smluvního poskytovatele pracovně-lékařských služeb. Obvyklý interval je zpravidla jednou za dva roky, pokud lékař nerozhodne jinak.
Zařazování práce do kategorií z hlediska zdravotních rizik a pracovních podmínek upravuje obecně zákon o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.).
Povinné pracovně-lékařské prohlídky tedy pro zubní techniky nadále platí, ale nesouvisí s povinnými příspěvky na spoření na stáří, protože příčina zařazení do kategorie 3 je odlišná od faktorů uvedených v novém zákoně o povinném příspěvku.
