KVALITA ŽIVOTA S CELKOVOU SNÍMATELNOU NÁHRADOU

17. 10. 2022 / Komentáře nejsou povolené u textu s názvem KVALITA ŽIVOTA S CELKOVOU SNÍMATELNOU NÁHRADOU

Aktuality Blog

Bc. Malaníková Aneta

Kvalita života je velmi rozmanité téma. Můžeme na něho pohlížet z různých hledisek. Je přítomné v mnoha oborech, a proto těžko definovatelné, a zahrnuje mnoho proměnných. My si toto téma vybrali, jelikož chceme poukázat na to, jak mohou celkové snímatelné náhrady působit na člověka. Přestože v dnešní době počet seniorů s vlastními zuby stoupá, což značí o určité informovanosti seniorů o správné dentální hygieně, tak je stále mnoho pacientů, kteří užívají celkovou snímatelnou náhradu. Jsou to zejména senioři, kteří řeší problémy se ztrátou zubů. Nové zubní protézy znamenají pro pacienta velkou změnu jak z hlediska estetiky, psychiky i funkčnosti. A to zejména pro ty, co dostávají svoji vůbec první náhradu.

Celkové snímatelné zubní náhrady jsou velkým přínosem, ale bohužel přináší i svá úskalí. My jako zubní technici se musíme snažit dodržovat veškeré pracovní postupy a pravidla, které zhotovování celkových snímatelných náhrad provází. Zhotovení se skládá z triád: pacient, zubař, zubní laboratoř, a i přes maximální snahu všech zúčastněných může bohužel nastat komplikace, se kterou se musíme potýkat. Nesnází, jež může celková snímatelná náhrada přinést je mnoho, někdy může být problém protetický, jindy fyziologický či může nastat jen přecitlivělost. Tak i tak je to pro pacienta určité nepohodlí, které musíme vyřešit. Celkový stav seniora se odráží od jeho psychické a fyzické pohody.

Ve stáří dochází k mnoha změnám, se kterými se musí senior vyrovnat. Nejen ty v orofaciální oblasti, ale i sociální, fyzické a psychické.

Zhotovení celkových snímatelných náhrad je zdlouhavý postup, kdy se pacient musí smířit s řadou návštěv u svého zubního lékaře. Celkově se zhotovení skládá z několika fází zubní ordinace a laboratoře. V první fázi lékař odebere otisky, které následně zašle do laboratoře, kde pro pacienta na daný model vytvoříme individuální lžičku, do které se pořizuje druhý finální otisk. Poté zhotovíme skusové šablony, které slouží k určení mezičelistní vztahů. Lékař na ně zaznačí důležité body, které nás instruují ke správnému výběru a postavení zubů. Poté přichází další fáze a to je zkouška náhrady ve vosku. Zde má pacient prostor pro připomínky týkající se estetiky a funkčnosti. Když pacient protézu schválí, je na čase v přeměnu náhrady z vosku v náhradu definitivní a její odevzdání. Pacient samozřejmě musí být poučen o správné údržbě protézy a dutiny ústní.

Dodržováním správné hygieny se pacient vyhne nepříjemnostem spojené například se stomatitidou a zápachem z úst. Tak jako zuby vlastní je nezbytné udržovat v čistotě i náhradu, protože jídlo, které pacient pozře, se na náhradě zachycuje stejně jako na přirozených zubech a ne-li ještě víc. Nejen zubní plak, ale i zubní kámen se může tvořit kolem zubů. Proto je správná hygiena protézy i dutiny velmi důležitá a pacient by o ní měl být náležitě poučen. K čištění protéz je možné používat nejrůznější pomůcky a techniky. Velmi důležité jsou i kontroly u svého zubního lékaře, kdy včasnou prohlídkou můžeme odhalit různé onemocnění dutiny ústní jako například stomatitidu, kandidózu a tak dál…Zubní lékař by pak měl pacienta náležitě ošetřit a informovat o stavu sliznice či zbylých zubů a navrhnout postupy a léčbu s tím spojenou.

Snímatelná náhrada

Celková snímatelná náhrada je jedno z řešení pro pacienty bez zubů, kdy u pacientů nastávají problémy s mluvením, rozžvýkáním potravy, vzhledem a společenským životem.

Totální náhrada nenahrazuje jen ztracené zuby, ale i chybějící části alveolu. Protézy zhotovujeme pro bezzubé pacienty, kteří ztrátou zubů přišli o správnou fyziognomii. Tváře a rty jim zapadají, jelikož nejsou podepřené zuby. Prohlubují se i vrásky kolem úst. Ztráta všech zubů vede k resorpci alveolární kosti a následné atrofii alveolárního výběžku. (Knošková, 2012), (Strub, 2016)

Celková snímatelná náhrada se skládá z těla neboli baze a umělých zubů, kdy bazi zhotovujeme z bazálních plastů, které se dodávají jako dvousložkový materiál, prášek + tekutina. Existují také různé modifikace akrylátových plastů a typů polymerace. Zuby do protéz můžeme využít buď plastové či keramické. Právě tělo náhrady přenáší žvýkací tlak, retenci a stabilitu na sliznici. Přenášení tlaku je čistě mukózní cestou. (Knošková, 2012), (Hubálková, Krňoulová, 2009)

Ošetření bezzubého pacienta a jeho následná péče celkovou snímatelnou náhradou patří k jedné z nejobtížnějších disciplín stomatoprotetiky. Jelikož se ve větší míře jedná o starší pacienty, kteří mohou mít nahromaděno víc negativních faktorů, které nám znesnadňují práci. Úspěšnost ošetření nezávisí jen na dokonalé laboratorní výrobě či bezchybném provedení ordinační fáze. Velkou roli také hraje psychologie ošetření. Pacient musí věřit tomu, že jsme pro něho udělali maximum. Nejenže mu protéza dobře drží, ale že i dobře vypadá. Takové pocity nabývá pacient, u kterého bylo vystiženo i to, co nebylo vysloveno. Shoda představ a funkčnosti náhrady, kterou si pacient ve skutečnosti představoval, je základem tzv. psychické inkorporace náhrady, jež má velký podíl na konečném efektu. Díky tomuto lze vysvětlit, proč pacienti s precizně provedenými náhradami jsou nespokojení a naopak pacienti s protézami, které nejsou zcela esteticky a funkčně dokonalé spokojeni. (Zicha, 1998)

Návyk na novou protézu je u každého pacienta různý. Technika žvýkání může být dost omezena a to zejména „v rozsahu a intenzivitě horizontálních třecích pohybů“ (Kilian, 2003, s.32). Také je limitované rozmělňování potravy z důvodu menších umělých zubů. Zprvu je třeba omezit stravovací návyky. Začít s pokrmy na bazi kašovitých pokrmů či měkkých a snadno rozmělnitelných. Potravu je třeba vkládat do úst po kouskách, jelikož ukousnutí potravy předními zuby je poměrně omezené. K lepšímu návyku na protézu je hlasité čtení.

Po ztrátě zubů nastávají u pacienta význačné morfologické a funkční změny. Z fyziognomického hlediska jsou změny nejvýraznější, ale z hlediska medicínského jsou nejzávažnější poruchy příjmu stravy. Jelikož se ve většině případech jedná o starší pacienty, výkonost jejich gastrointestinálního traktu není v určitých ohledech optimální. (Kilian, 2003)

Péče o protézu

Tak jako vlastní zuby je potřeba udržovat čisté i zuby umělé. Pacienti by si měli uvědomit, že dodržováním řádné hygieny nejen protézy, ale i dutiny ústní, mohou předejít mnoha komplikacím. K celkové údržbě protézy a dutiny ústní existuje celá řada produktů.

Nejen zápach z úst, ale i závažné onemocnění jako stomatitida a systémové onemocnění může způsobit biofilm na protéze. Studie ukazují spojitost mezi bakteriemi v plaku usazeném na protéze s infekční endokaritidou, aspirační pneumonii, CHOPN a dalšími respiračními nemoci.

V roce 2008, pan Ishikawa publikoval práci, ve které uvádí, že profesionálním čištěním protézy a měkkých tkání 1 krát týdně klesá počet mikroorganismů. Předpokládá se, že v 1 miligramu plaku je asi 1011 mikroorganismů různých druhů.

Důležité je protézu čistit neagresivními prostředky, aby nedošlo k poškrábání náhrady, plak se totiž na hrubších místech usazuje snadněji než na hladkém. Musíme tedy brát v potaz vnitřní část náhrady, která je hůř čistitelná a tím přináší vyšší možnost kontaminace. (proLékaře.cz, 2020)

Tým lékařů ze Srbska provedl výzkum ohledně výskytu stomatitidy v domově pro seniory. Účastnilo se 60 seniorů s horní i dolní celkovou snímatelnou náhradou. Po odpovědích na jednoduché otázky doktoři vyšetřili ústa, zhodnotili nalezený plak a provedli statickou analýzu. Z 34 mužů a 26 žen ve věku od 69 do 92 byla stomatitida v horní čelisti prokázána v 46,7% případech, v dolní čelisti to bylo 26,7%. Vyšší výskyt stomatitidy byl u pacientů s protézou starší 10ti let, také u seniorů, kteří měli špatné hygienické návyky, a i u těch, jež nosili protézu i v noci. (proLékaře.cz, 2020)

Strava

Návyk na novou protézu je složitý. Ještě složitější je s novou protézou jíst. Z počátku se pacient musí smířit s jistými omezeními, ty se týkají zejména jídelníčku. Určitou změnu zaznamená i v chuti, jelikož celé patro pokrývá pryskyřice, nemusí chutě cítit tak, jako tomu bylo před tím.

Co se týká jídla, měl by se pacient vyvarovat tvrdým, lepivým a drobivým pokrmům. Což vyřazuje potraviny jako maso, oříšky, zeleninu apod. Z krátkodobého hlediska vyřazení těchto surovin pacienta neovlivní, ale jestliže by k tomuto vyřazení mělo dojít na delší dobu, může se dostavit problém s úbytkem váhy či dokonce k poruchám stravování. Ze začátku přijímá potraviny měkké a snadno rozmělnitelné, jako brambory, rýže, různé kaše a kompoty. Poté pomalu přidává suroviny jako sekanou, ryby, párky, omelety.

Potravu do úst vkládá po kouskách a při žvýkání se snaží jídlo rovnoměrně rozprostřít na obě strany zubních oblouků, aby nedocházelo k páčení náhrady a následnému poranění dásní.

Po jisté době, pečlivém tréninku a určité dávce trpělivosti si pacient na protézu navykne a bude se s ní cítit dobře. S jistými rezervami se bude moc vrátit i ke svému běžnému jídelníčku. (Chramosta, 2019), (Neumann, 2002)

Potíže s celkovou snímatelnou náhradou

Problémy, které celková snímatelná náhrada může způsobovat, jsou buď přechodné, nebo natolik vážné, že u pacienta mohou vyvolat odpor vůči náhradě a její následné odmítání (McCord, 2000). U zhotovování celkových snímatelných náhrad je potřeba zohlednit celou řadu faktorů a žádný z nich nemůžeme ignorovat. Bohužel s novou protézou přichází i nové problémy (Makhija, 2014). Proto je i z psychologického hlediska dobré pacienta o těchto problémech informovat ještě před jejím odevzdáním a oznámit mu, že jsou problémy možné a řešitelné. Obzvlášť záleží přímo na pacientovi, v jakém rozpoložení se nachází. Také jak a který problém zrovna bude či nebude v popředí.

Problémy se různí, jednou jde o nevyhovující estetiku jindy o fonaci, dávení, přikusování tváří, pocit pálení či o zvýšené slinění. (Zicha, 1998). Rozsah stížností je velký, některé problémy se objevují ihned po zavedení protézy jiné až v pozdější fázi. Mnohé obtíže jde odstranit, nějaké alespoň minimalizovat, ale s některými se pacient musí vypořádat. (Makhija, 2014). Odevzdáním protézy pacientovi naše práce nekončí. Dodatečné úpravy jsou nedílnou součástí celého cyklu zhotovování celkových snímatelných náhrad. (Kivovics, 2007)

Stáří a jeho změny

„Stáří je označení pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života. Jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících druhově specifickou rychlostí s výraznou interindividuální variabilitou a vedoucích k typickému obrazu označovanému jako stařecký fenotyp. Ten je modifikován vlivy prostředí, zdravotním stavem, životním stylem, vlivy sociálně ekonomickými a psychickými včetně aspirace, sebehodnocení, adaptace a přijetí určité role.“ (Kalvach, s. 47, 2004)

Obor, který se zabývá stárnutím, se jmenuje gerontologie. Zabývá se celkovou problematikou stáří, změnami organismu a chorobami.

Dolní hranice stáří je 65 let. Člověk je za starého pokládán až v době, kdy ho tak začnou brát i ostatní členové společnosti. Ve stáří přichází zhoršení mnoha funkcí, jako je zrak, sluch, čich, paměť a vzpomínky bývají často zkreslené. Vážné změny jako smrt blízkého, stěhování, přesun do nemocnice je pro starého člověka extrémně stresující a často stojí i za zhoršením stavu. (Holečková, 2012)

Cílem bakalářské práce bylo informovat čtenáře o celkových snímatelných náhradách (CSN) jako takových ale zároveň o tom, jak mohou působit na člověka a podepsat se na kvalitě života. Charakterizovali jsme CSN, popsali jsme pracovní postup a jednotlivé fáze. S novou protézou ale přichází i nové návyky, ty musí nebo by měl pacient dodržovat, a týkají se zejména hygieny. Zmínili jsme také, že špatná hygiena dutiny ústní může vést ke vzniku stomatitidy a zápachu z úst a není nadarmo ji podceňovat.

V další kapitole jsme si popsali několik z mnoha problémů, které mohou nastat při nošení celkové snímatelné náhrady. Poslední část patřila stáří a změnám ve stáří. Ty se projevují hned v několika oblastech.

Celkové snímatelné náhrady jsou pro nás krásnou prací, která snad bude zachována co možná nejdéle a my se ji budeme snažit také co nejlépe zhotovovat. Doufám, že naše práce bude nebo byla pro čtenáře alespoň v něčem atraktivní a že třeba našli i to, co hledali.

Zdroje čerpání:

KNOŠKOVÁ, E. 2011. Prehľad celkových protéz v zubnej technike. 1. vyd. Bratislava: Brike. 2011. 131 s. ISBN: 978-80-970340-2-3.

STRUB, J. a kol. 2016. Protetika III. 4. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2016. 358 s. ISBN: 978-80-247-5262-4.

ZICHA, A. 1998. Kompletní náhrada chrupu. 1.vyd. Praha: Karolinum. 1998. 49 s. ISBN: 80-7184-680-7.

KILIAN, J. a kol. 2003. Stomatologie pro studující všeobecného lékařství. Praha: Karolinum. 2003. 100 s. ISBN: 80-246-0772-7.

proLékaře.cz, Faktory ovlivňující výskyt protetické stomatitidy u pacientů s totální zubní náhradou. [online]. 2020. [cit. 2022-03-03]. Dostupné na internetu: https://www.prolekare.cz/tema/optimalni-pece-o-zubni-nahrady

CHRAMOSTA, Adam: Snímatelné náhrady (totální a parciální) a péče o ně: Absolventská práce. Praha: VOZŠ A SZŠ, 2019. 62 s.

NEUMANN, M.: zuby.cz, Péče o snímatelné zubní náhrady. [online]. 2002. [cit. 2022-03- 03]. Dostupné na internetu: https://www.zuby.cz/a/pece-o-snimatelne-zubni-nahrady

MAKHIJA, P.: Problem solving in complete dentures – an overview. Clinical dentistry Mumbai. 2014

KIVOVICS, P., A SPOL: Frequency and location of traumatic ulcerations following placement denture. Int J prosthodont, 2007, 20, č. 4, s 397-401

KALVACH, Z. a kol. 2004. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Grada Publishing, a.s., 2004. 864 s. ISBN: 80-247- 0548-6.

HOLEČKOVÁ, E.: 2012. Stáří a psychika. Informování o pomoci osobám pečujícím o seniora. [online]. 2012. [cit. 2022-03-12]. Dostupné na internetu: https://www.kr- kralovehradecky.cz/nejsem-na-to-sam-1/stari-a-psychika.php